Reklama
 
Blog | Vojtěch Vaner

Následující desetiletí bude desetiletím pórů

Pro posouzení jakosti svarů uvádí evropská norma s číslem EN ISO 6520-1 různé vady, které se mohou při svařování v kovu vyskytnout. Pokud se jakost svarových spojů promítne v nějaké fatální náhodě do jakosti příštích let, co nás asi může čekat?

Pro posouzení jakosti svarů uvádí evropská norma s číslem EN ISO 6520-1 různé vady, které se mohou při svařování v kovu vyskytnout. Podle dalších návazných norem se pak rozhoduje, zda jsou tyto vady přípustné nebo ne. Aby bylo posuzování jednoznačné a přehledné, jmenovaná norma přiřazuje ke každé vadě číselný kód. Kód bývá tří až čtyřmístný, hned podle první číslice je zřejmé, o jakou skupinu vad se jedná, další čísla pouze zpřesňují. Jedničkou začínají trhliny ve svarovém spoji (kód 100 je prostě trhlina, např. 1047 je trhlina kráterová hvězdicovitá), dvojkou začínají plynové póry, trojkou vměstky jiných kovů, čtyřkou nehomogenity související s geometrií a tečením kovu (nejvážnější bývá 402, neprůvar kořene), pětkou vady tvaru (zápaly, krápníky,…). Jiné vady, které se nadají zařadit do těchto kategorií, začínají šestkou.

 

Žádná vnitřní vada není označena kódem 200, 201 ani 2010. Ale vzápětí to začíná. Nehomogenity typu plynových pórů jsou velmi běžné vady ocelových svarů a shodují se ve svém označení s letopočty následujícího období. Pokud se tedy jakost svarových spojů promítne v nějaké fatální náhodě do jakosti příštích let, co nás asi může čekat?

Reklama

 

2011                   Kulový pór neboli bublina. Obyčejně si stojí sám jediný a další bývají až opodál. Malý je přípustný, není-li jich víc. Když je velký, vznikne „krásné“ prázdno, pro pevnost velké nebezpečí. Výhodou jsou ale zaoblené stěny, napětí se nemá kde koncentrovat a „steče“ po  stěnách. Takže jeden větší průšvih, „velké duto“, ale nic nerupne…

 

2012                   Pravidelná pórovitost. Jak letecká čokoláda. Vznikne pořádným zafoukáním odněkud zvenčí. Pokud si neuhlídáme lázeň a její okolí, odněkud to foukne a máme řešeto. Desítky malých zdánlivě neškodných průšvihů. Ale všude. Jeden na druhém.

 

2013                   Shluk pórů. Různě velké průšvihy, ale tak blízko sebe, že je nutné je sečíst. Napětí se může hromadit právě ve ztenčených stěnách mezi různě velkými bublinami.  

 

2014                   Řádek pórů neboli jeden pór za druhým rovnoběžně s osou svaru. Tady nejde jen o profouknutí anebo malou nepozornost svářeče. Průšvihy v řádku, to je problém na delší čas. Drhne to stále ve stejném místě, zas a znova. I oprava za stejných podmínek může vytvořit řádek někde jinde.

 

2015                   Protáhlý pór. Může znamenat pěknou nepříjemnost. Pokud se ale na tenhle průšvih budeme dívat shovívavě, jako rozhodující vezmeme jeho šířku a nikoliv délku (evropské „hodnotící“ normy jako např. EN 12517-1 to dokonce požadují). Takže se zas tak moc neděje…

 

2016                   Červovité dutiny. Protáhlé póry s ocásky seřazené ve tvaru rybí kosti. Dá se jim říkat systémová chyba. Ne tedy jeden větší průšvih jako v roce 2011, který projeví jako koule, letos bude potřeba zařídit nápravu drastičtěji…

 

2017                   Povrchový pór. Vada na kráse, která je svářeči pro ostudu, ale vlastně není nebezpečná.

 

 

V letech 2018 a 2020 bude klid. Žádné vady s těmito kódy neexistují. Později bude ještě nutné přežít staženiny – mezidendritickou, mikroskopickou a mezidendritickou mikroskopickou a také kráterovou v roce 2024. Naše potomky pak čekají vměstky. Začíná to v roce 3011 řádkovou struskou.    

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama