Reklama
 
Blog | Vojtěch Vaner

Osmý ročník Literárních pozdravů

 

Osmý ročník libereckých Literárních pozdravů proběhl 19. a 20. listopadu 2010.

Čtení Karla Kuny společně s Václavem Kahudou a čtení Vojtěch Vaner

25. 11. 2010 07:11

Sdílet na Twitteru Sdílet na Facebooku Tisknout Odeslat e-mailem

V posledních letech má festival tradiční schéma – dvě odpolední čtení v Galerii U Rytíře, kde čtou autoři méně zavedení, mladší a místní, a dvě večerní čtení v Experimentálním studiu, kde čítají více či méně sourodé dvojice mimolibereckých literátů, autoři, které zde chceme slyšet a většinou jsme ještě neměli možnost. Páteční zahájení bývá zároveň představením laureátů Literární soutěže Gymnázia F.X.Šaldy. Literární pozdravy si stále drží přívlastek malý festival. I letos šlo všehovšudy o čtyři čtení; ve městě sportu, kde to literárním životem příliš nekypí, je ale význam téhle akce nezanedbatelný.     

 

V pátek odpoledne U Rytíře zahajovali svými pozdravy ocenění studenti Ondřej Bejbl a Eva Eisenhammerová. Druhá jmenovaná přednesla jen  malou ukázku své tvorby a vystoupení doplňovala jako zpěvačka s kytarovým doprovodem Tomáše Bubáka. V historizujícím prostředí ve sklepení liberecké radnice zaznívaly její texty velkým příslibem.

Reklama

 

Páteční večer byl večerem pražských prozaiků Karla Kuna a Václava Kahudy. Karel Kuna ví, jak se na pódiu chovat. Pozdravit a oslovit diváky, přitom se nerozpovídat, vybrat zábavnější či přímo vtipné ukázky a číst co nejvíce z textů, které diváci pravděpodobně neznají. Určitě jedno z nejlepších čtení nejen letošního ročníku a čtenářský tip do budoucna. Vedle sbírky povídek Cesta do Malšic vychází Kuna jen časopisecky, píše především krátké povídky a črty. Je určitě dobré využít příležitosti nechat se osvěžit či „pozdravit“ jeho pozorováními i stylistikou. 

 

Václav Kahuda četl se sobě vlastní energií a intenzitou. Své vesměs starší texty ironizoval náhlými vstupy, bouřlivě hodnotil i polemizoval sám se sebou po letech. Vytvořil vlastně ojedinělý jevištní tvar. Ponory do textu, náhlá vytržení, prozrazované inspirace a návraty zpět k soustředěnému až hereckému přednesu dospěly postupně až ke Kahudově one man show. Jak později sám řekl, překvapil tím i sám sebe. Došlo na vytí, přemumlávání „nepodstatného textu“, nejrůznější asociace. Očekávání publika byla naplněna a Václav Kahuda byl Libercem srdečně přijat.    

 

Výborným nápadem Marie Bartůškové a Lukáše Tvrdého bylo jejich čtení stylizovat jako jevištní  dialog a využít prostoru i nábytku v salonku U Rytíře. Prožitkové, gnómické básně Marie Bartůškové obalil lyrický milostný dopis jejího spoluúčinkujícího. Šlo o případ, kdy autorské čtení pomohlo přijetí textu, i díky hlasu a zjevu autora Lukáše Tvrdého. To bylo sobotní odpoledne.  

 

Sobotní večer naplnila jen a jen poezie. Robert Fajkus i Vít Slíva četli pro potemnělý sál, v úplném klidu, bez vsuvek a komentářů, pozvolna, čistě a jasně. Při takové intenzitě se čtení logicky zkrátí, oba vystihli vhodný čas pro mez vnímatelnosti jejich poezie. Robert Fajkus četl z čerstvé sbírky Prašivina,

Vít Slíva se rozhodl pro průřez celou svoji tvorbou. Fajkusovo čtení zaujalo od první básně. Vydat po čtyřicítce teprve druhou sbírku, s více než desetiletým odstupem od první, zřejmě není na škodu, pokud to jsou verše vyzrálé a intenzivní, jako ve sbírkách Prašivina a Sivý křik. Z dojmů posluchačů:  objevila se jedna či dvě překvapivě slabé básně, ale atmosféra třeba „té janáčkovské“ nebo „té adventní“ měla hledanou krásu a hloubku.

 

Na Literárních pozdravech od roku 2003 četli například :

Michal Ajvaz, Jan Balabán, Pavlína Brzáková, Radka Denemarková, Hana Fousková, Jiří Hájíček, Petr Hruška, Petra Hůlová, Michal Hvorecký, Lubor Kasal, Marian Palla, Jaroslav Pížl, Lenka Pricházková, Tomáš Přidal, Martin Reiner, Kateřina Rudčenková, Jaroslav Rudiš, Božena Správcová, Jaromír Štětina, Jáchym Topol, Bogdan Trojak, Miloš Urban, Jaromír Typlt, Petr Váša, Václav Vokolek     Více o malém festivalu Literární pozdravy Liberec 2010 na www.literarnipozdravy.estranky.cz